Můj milý Šíleníčku,
pravda, byla tu určitá pauza zapisování si těch snových šíleností, ale pořád se mi něco zdá. Noční můry to bývaj. A posledních pár dnů to jsou kratinké momenty, které ač nejsou plné viditelné můrovosti, děsí mě.
Je to jenom jeden kousek. Miniaturní útržek.
Mám v plánu jet navštívit vlídné lidi. Tam, kam bych chtěla patřit a pořád nechápu, že mě trpí. Bojím se že zabloudím v reálnu jsemse den před tím potýkala se spoustou map a rad, jak se dopravit právě tam a ne jinam a cestou se neztratit. Sen mi ukazoval jak jedu tramvají, jejíž číso bylo schované za něčí zrzaou hlavou. A jela jsem si i docela sebejistě. Dívala jsem se z okna a vpíjela se do deštěm zmáčených a večerním osvětlením zkrášlených chodníků. Tuhle jedna krásná lampa a hned vedle ní dokonalé zelené zábradlí. Ejhle tuhle náměstí a socha! Hřálo mě to poetično na srdci. Jedu si tak tedy tou tramvají a obdivuji to všechno kolem. Ani jsem si nevšimla, že si na vedlejší sedačku někdo přisedl, a tak jsem se trošku lekla, když na mě promluvil: "Kam to jedeš?" Byl to právě jeden z vlídných lidí, za kterými jsem měla namířeno. Jak já ho mám ráda. Tak nějak dobrým způsobem a vlídně. Tyhle lidi dělají z ostatních lidí dobré lidi. Rozhlédnu se z okna a ted nepátrajíc po nějakých okamžicích krásy, hledám orientační body, jak bych mohla rozeznat, kde jsem a kam jedu. Proč mi to bylo celou dobu jedno? Podívám se na něj a rozpačitě v závěru odpovídám: "No, na druhou stranu." Znělo to sebejistě. A čím častěji si to přehrávám, tích schválnějí a upříměji to ode mě znělo.
Ta tramvaj jela dál a on stejně tak jako se předtím objevil, zmizel, když jsem hledala v obrazcích světla na budovách lepší odpověd, než kterou jsem mu s tak nepochopitelnou jistotou podala.
Ta tramvaj jela dál a za ní se otáčeli pod deštníky jednotlivci i dvojičky vlídných lidí, za kterými jsem chtěla jet.
Ta tramvaj jela dál a já v ní. Jela jsem na druhou stranu. Schválně a nepochopitelně.
kam to jedu? no na druhou stranu.
Něco jsem chtěla, toužila po tom. A podvědomí mi to zakázalo. Kazím si svoje vlastní sny...
Zmatená sama sebou, Tvůj Spáč
