Tady mám svý lidi. Tady bojuju. Tady lítám s velrybou. Tady zachraňuju svět.
Tady jsem ponožkově neviditelná. Tady se znám s vlídným muzikantem.

nenechám utéct

1. května 2012 v 14:17 | spáč |  za zavřenýma očima
Můj milý Šíleníčku,

ve snech jsem poslední dobou potkávala všemožné postavičky. Byl tam nedávno i Likonek. Byl milý a hovořil, tak jak umí hovořit jenom on. měl nově ostříhané vlasy a slušelo mu to tak, že člověka lákalo dotknout se těch vlasů. Ale odolala jsem. Kolem nás (mimo prostor mezi náma, který byl zcela prázdný) se míhala společnost slavících a noblesně se pohybujících bytostí. Připomínalo mi to levnou a o to lidštější svatbu.
Stáli jsme proti sobě a dívali se na svoje snové podoby. Moje měla šedomodré šatytriko, jejichž okraje v té atmosféře poblikávala zelenými květinami. Jeho měla Triko-s-potiskem, byla to koláž na téma Válek Hvězd. To mě okouzlilo. Ještě víc pak jeho proslov: "Přece si nenechám utéct hvězdné války, nenechám si utéct holku, která je má ráda. Přece nenechám utéct Tebe." Byl to hezký sen, ze kterého se mi nechtělo budit. Nicméně probuzení to bylo s úsměvem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama