Tady mám svý lidi. Tady bojuju. Tady lítám s velrybou. Tady zachraňuju svět.
Tady jsem ponožkově neviditelná. Tady se znám s vlídným muzikantem.

kruh důvěry

20. ledna 2013 v 23:07 | spáč |  za zavřenýma očima
Zdálo se mi o táboru soutěžního charakteru v letních prostorách kraje lesa. Byl tam spletitý systém vodních atrakcí a stroze zařízené ubytování. V jeho prostorách se nacházela i kacelářovitá zastaralá klubovna, kde se všichni po tobogánovitých zážitcích shromažďovali. Bylo to jako kmenová rada, kroužek důvěry. Vše poctivě ověnčené plakajícím svěřováním, prozřením a otevíráním, Jedním z propuknuvších v pláč byl i První. Byl tam se svou světlovlasou slečnou, jejíž plavky ladily s jeho. Pláci předcházelo vyprávění, které mi bylo velmi povědomé a snad proto, že jsem byla zmatená, že jsem to všechno věděla, zapomnělo mě to dojmout stejně jako ostatní. Rozzuřené vylití srdce zakončil vzteklým odchodem z místnosti a já si připadala chápající i necitelná.

Všechno jsem to ale věděla a všemu jsem rozumněla...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama